Dlouho jsem chtěl vyrazit na nějakou feratu v
zimě. Na plánované tatry nebylo dost času, tak se teď snad zadaří. Opravdu, ani se nechce věřit, je
počasí, čas a dokonce i s kým. Vyrážíme já, Mišák a Milan ráno v pondělí 28 prosince v neustálé
mlze, která se zvedá až za Vídní. Předpohořím RaxAlpen odbočujeme směr sedlo Preiner Gscheid a
ještě před sedlem ve vesničce Prein úzkou cestou doprava na prašné parkoviště Griesleiten. Sami tam
nejsme, kdo by to taky v takovým počasí čekal, ale narváno taky není. Volíme lehčí oblečení a
vyrážíme na feratu Hans von Haidsteig (D). Po několika výškových metrech redukujeme to lehčí
oblečení na triko, přece je to jenom dost do kopce, a kdo by taky čekal v zimě mráz, že. A jak
vyjdeme z lesa, tak vyhrnujeme i rukávy.Sníh jsme zatím neviděli.
Po hodině a něco jsme u nástupu. Krátký a vcelku
lehký začátek feraty následuje chodecký terén,jsou ve stěně asi 4, ale jenom kousek. V půlce stěny
je průrva, která je ve stínu, aspoň v zimě, ale byla suchá bez sněhu. Z ní se vyleze k madoně. Tam
hodně lidí zvolilo odpočinek a jídlo. Nahoru je to od madony už lehčí jen za (B). Po výlezu ze stěny
je to na vrchol asi 5 minut. Tam jsem si uvědomil, že jsem na Preinerwandu 1783m už po osmé, takže
jako doma. Feratu jsem ale šel poprvé a nepřipadala mi jako celek moc těžká.
Sestupovat se dá suťoviskem pod stěnou, ale občas je
to o zlomení kotníku, tvrdá zem s drobnou sutí, nebo variantou obloukem kolem velkého kotle, při
pohledu zespod vlevo od stěny, kterou jsme zvolili my. Je trochu delší, ale pohodlnější. Nocleh byl
naplánovaný na chatě Weichtalhaus v údolí, kousek za Kaiserbrunem po pravé straně. Chata je
rekonstruovaná a je to zřejmě nejlevnější ubytko v raxech. Je taky zaměřená spíš na lezce a turisty.
Noc v lágru vyšla i se snídaní na 17 éček se snídaní. Obsluhovala nás slovenka, tak i domluva byla
bez problémů. Pozor, pivo je za 3,20E. Naštěstí jsme měli vlastní zásoby.
Ráno byla docela mlha a po výjezdu z údolí to
vypadalo, že i nahoře. Tak jsme se rozhodli místo plánované vyhledové tůry s lehkou ferátkou
Bismarcksteig (B), přejet na Hohe Wand a vylízt si těžší HTL steig (E). Mlha tam byla taky, ale o
výhledy moc nešlo.
Nástup na feratu je asi
15 min. Rozdíl oproti Haidsteigu z předchozího dne je sice jenom o jeden stupeň, ale zatímco
Haidsteig (D) má těžký místa krátký, já jsem je ani nezaregistroval, tak HTLko dá trochu zabrat už
pár metrů nad nástupem a stabilní obtížnost vydrží až do půli stěny. Teprve druhá půlka působí
trochu lehčím dojmem, ale ne o moc. Takže objektivně je rozdíl v náročnosti větší. Nahoře jsme se z
pochopitelných důvodů nešli pokochat vyhledy z vyhlídky Skywalk.
Sestup vede áčkovou ferátkou Vollerin vlevo
od vyhlídky při pohledu zespod, asi 100m od vyhlídky, těsně před startplacem paraglajdu. Feratový
set na sestup není potřeba, lana jsou jen na přidržení. U auta jsme dojedli zbytky a spokojeni se
"zimním lezením" vyrazili nach hause.
